Perličky

V této rubrice bychom Vás rády seznamovaly s perličkami, které jsou dílem Vašich dětí. V rámci zachování diskrétnosti nebudeme adresné, ale pro tuto rubriku přejmenujeme všechny chlapce na "Jeníčky" a všechna děvčátka na "Mařenky".

Děti hledají slova, začínající hláskou "d", paní učitelka chce napovědět slovo deštník a dává dětem nápovědu : "Co si otevřeme, když prší?" Odpovědi dětí ji pobaví - flašku, víno.

Děti si prohlížejí a pojmenovávají zvířátka. Na obrázku je páv a Jeníček (4 roky) říká: " To je taková husa, co otvírá ocas."

Děti si s paní učitelkou povídají o tom, kde bydlí zvířátka a padla zajímavá úvaha. "Prasata bydlí v prasárně."

Více zde: https://nase-skolicka.webnode.cz/perlicky/

Děti si prohlížejí a pojmenovávají zvířátka. Na obrázku je páv a Jeníček (4 roky) říká: " To je taková husa, co otvírá ocas."

Více zde: https://nase-skolicka.webnode.cz/perlicky/

Zábavný povzech Jeníčka (4 roky) - "Paní učitelko, já už na to svoje zlobení nemám nervy!"

Děti si prohlížejí a pojmenovávají zvířátka. Na obrázku je páv a Jeníček (4 roky) říká: " To je taková husa, co otvírá ocas."

Děti si prohlížejí a pojmenovávají zvířátka. Na obrázku je páv a Jeníček (4 roky) říká: " To je taková husa, co otvírá ocas."

Děti si s paní učitelkou povídají o tom, kde bydlí zvířátka a padla zajímavá úvaha. "Prasata bydlí v prasárně."

Více zde: https://nase-skolicka.webnode.cz/perlicky/

Děti si prohlížejí a pojmenovávají zvířátka. Na obrázku je páv a Jeníček (4 roky) říká: " To je taková husa, co otvírá ocas."

Více zde: https://nase-skolicka.webnode.cz/perlicky/

Děti si s paní učitelkou povídají o tom, kde bydlí zvířátka a padla zajímavá úvaha. "Prasata bydlí v prasárně."

Děti si prohlížejí a pojmenovávají zvířátka. Na obrázku je páv a Jeníček (4 roky) říká: " To je taková husa, co otvírá ocas."

Děti si s paní učitelkou povídají o tom, kde bydlí zvířátka a padla zajímavá úvaha. "Prasata bydlí v prasárně."

Více zde: https://nase-skolicka.webnode.cz/perlicky/

Mařenka (5 let) - "Chtěla jsem si pozvat kamarádku, ale mamka mi to zakázala. Říkala, že dnes nemá na kamarádky nervy."

Jeníček (6 let) po svačině říká paní učitelce: "Paní učitelko, já už jsem snědenej."

Ustal liják a Mařenka (5 let) komentuje tuto situaci slovy: "Přestalo pršet z konvice".

Mařenka (4,5 roku) běhá na hřišti a přijde si k paní učitelce odpočinout a komentuje svou únavu slovy: " Já mám snad zbouraný kosti".

Jeníček (5 let) sděluje kamarádovi : "Našemu tátovi není rozumět. On mluví nosem". Kamarád reaguje otázkou: "A co dělá pusou?".

Mařenka (4 roky) vypila džus po obědě a říká paní učitelce: "Ten čaj mě uškrtil v krku!"

Paní učitelka si povídá s Jeničkem (6 let):

Uč.: "Co brácha, nosí samé jedničky?"

J.: "Jo, ale někdy přinese i dvojku....ale někdy přinese i nuly!!"

Mařenka (4,5 roku) komentuje činnost: "Já to udělám, abych to nemusela dělat."

Jeníček (4,5 roku) na procházce poučuje paní učitelku o léčivosti sedmikrásek:

J.: Sedmikrásky jsou moc zdravý. Můžou se jíst jen ty nepočůraný.

Uč.: A jak se pozná, která je počůraná a která není?

J.: Ta počůraná je kyselá a ta druhá ne.

Děti si povídají o zvířátkách a Mařenka (3 roky) sděluje svoji zkušenost: " A moje kamarádka má ŠKEČKA."

Hláška Jeníčka (5 let), když si děti povídají, kdy má kdo narozeniny: "A já rostu v březnu."

Komentář při hrách: "Já si hraju s kuchyněm".

Jeníček (4 roky) přeskakuje na zahradě překážky a chlubí se paní učitelce jak to umí.

Uč.: Krásně ti to jde. Závidím ti mladé kolínko, moje starší bolavý koleno by to neumělo.

J. : Tátu taky bolí koleno. On ho má ještě starší než ty.

Rozhovor Mařenky (3 roky) s učitelkou:

M: Já umím pískat a ty ne.

Uč. No to neumím.

M.: Ty umíš prd!

Jeníček (6 let): " Já až budu velkej, tak nebudu mít svůj barák. Mně se líbí tam kde bydlíme s mamkou a s taťkou. Tak tam budu bydlet a ještě ušetřím."

Jeníček (5 let) : "Až budu velkej, tak budu mít auto. Vezmu si na něj účet."

Paní učitelka pokárá Mařenku (3 roky), ta se na ní zle podívá a praví: "Já se na tebe zlobím, a jdu domů."

Jeníček (6 let): " Za starodávných časů, když byla ještě babička maminkou mého táty."

Jeníček (6let) chce sdělit paní učitelce, že kamarád trošku zlobí a praví: "Paní učitelko, on je jak ze splašených vajec".

Povídáme si s dětmi o tom, kdo se kdy narodil. Někdo v zimě, někdo v roce 2013, někdo v dubnu, atd. Do diskuse se zapojí Jeníček (4 roky) a říká: "Já jsem se doma vyrodil na jaře."

Paní učitelka při pobytu venku zahlédne, že Jeníčkovi vylezlo triko z kalhot a má holá záda a říká : "Pro pána krále, Jeníčku, co to vidím, pojď ke mně, spravím ti podolek." Jiný Jeníček (4 roky) celou situaci sleduje a komentuje: "To já, když se něco nepovede, říkám PRO PÁNA BOŽE."

Povídáme si s dětmi o tom, co chtějí, aby jim přinesl Mikuláš. Děti říkají různé sladkosti.

Přijde řada na Jeníčka (6 let) : „Já nevím.“

Uč. „Tak přemýšlej, co bys chtěl?“

J.: Tak.......já nevím...............tak třeba šampaňský.“

Při cvičení přijdeme na to, že nás to v podpaží nejvíc lechtá. Jeníček ( 6 let) k tomu ještě dodá: „ A chlapům to tam ještě nejvíc smrdí.“

Jeníček ( 6 let) přeje mladšímu Jeníčkovi k svátku: „Všechno nejlepší, hlavně si nezvrtni nohu.“

Jeníček (3 roky) si hezky skládá oblečení a učitelka ho chválí. Jeníček jí říká: „Dobře se dívej, bude se Ti to hodit, až budeš mít děti a budeš je vodit do školky.“

Paní učitelka odváží ze třídy štosy lehátek. Jeníček (6 let) komentuje její počínání slovy: " Paní učitelko, když teta nestíhá, tak za ni musíte tlačit. Nerad to říkám, ale je to tak."

Jeníček (5 let) chválí paní učitelce šaty: " Paní učitelko, máte moc hezké barevné šaty. Mohla byste v nich jít na maškarní."

Paní učitelka hraje na klávesy a děti zpívají známé písničky. Dva Jeníčci (6 let) ruší hovorem a pošťuchováním se. V jednu chvíli paní učitelce spadne držák na noty, tak využívá situace a povídá: "Piano se asi zlobí, že nás tady Jeníčkové ruší."

Jeníček (5 let) ale ihned uvádí věci na pravou míru : "To ne, paní učitelko, to jste tam blbě dala."

Jeníček (4 roky) se jde pochlubit paní učitelce co má a povídá: "Já mám feleton." (rozuměj telefon)

Paní učitelka se chystá dětem ukázat experiment a ptá se dětí, zda věří tomu, že panáček, nakreslený na talíři, bude plavat. Některé děti věřily, jiné ne. Experiment se nepovedl, přestože doma paní učitelce fungoval.

Paní učitelka dětem slíbí, že si druhý den přinese svoje talířky a experiment zkusí znovu.

Druhý den, když se chystá opakování experimentu, komentuje počínání Jeníček (5 let) slovy: "Včera jsem Vám nevěřil a dobře jsem udělal. Ale dneska Vám věřím. "

A povedlo se :).

Odpoledne ve školce:

Pro Jenička (6 let) přišel tatínek. Paní učitelka vidí, že tatínek má naspěch a Jeníček má uklidit hodně hraček, a tak Jeníčkovi nabídne pomocnou ruku.

Jeníček to komentuje slovy: " No tak jo, já Vám s tím uklízením pomůžu."

Mařenka (4 roky) líčí zážitek:

" Mě včera bolela nožička, no a u babičky............to byl řev. "

Rozhovor paní učitelky s Mařenkou (4 roky) před vycházkou v šatně:

Uč.: - Mařenko, dám ti do kapsy kapesníček na procházku.

Mař.: - Já nechci, já nemám rýmu.

Uč. : - No a když ti na procházce poteče sopel z nosu, kam ho utřeš?

Mař.: - No přece do rukávu.

Jeníček (6 let) sděluje informace o Evropské unii: " No, to se všichni spojili do té Evropské unie české."

Jeníček (5 let) sděluje paní učitelce: " Vedle naší zahrady je HLASOMAT a tam říkali, že Jeníček má jít do cukrárny."

Jeníček (6 let) komentuje narozeninový den : " Dneska je můj nejlepší den, protože jsem se v noci narodil."

Sluníčka i Motýlkové jsou na společné vycházce.

Dítě od Motýlků: "Mně je vedro".

Dítě od Sluníček: " My, Sluníčka, vedro nemáme. My si ho neděláme. Vy máte jiný pravidla."

Paní učitelka vysvětluje dětem, že všechny maminky budou mít v květnu svátek, tak pro ně připraví dáreček. Jeníček (5 let) to komentuje slovy: " To taťkovi by stačilo pivo."

Jeníček (5 let) : " Já jsem na cestičce viděl kytičky. Byly malé a nebyly vidět."

Paní učitelka pošle Jeníčka (5 let), aby se šel do vedlejší třídy zeptat paní učitelky, kolik má ve třídě dětí. Jeníček dostane instrukce, aby taky nezapomněl pozdravit.

Jeníček přišel do vedlejší třídy a úkol splnil tímto způsobem: " Čau Šári, kolik máš, prosím Tě, dětí? "

Pro Mařenku (5 let) přišel odpoledne tatínek, ale Mařence se ještě nechce jít domů. Jeníček (5let) to komentuje slovy: " Nechce se jí domů, protože mě miluje. "

Jeníček (3 roky) telefonuje a mluví "svojí řečí" : " uňa uňa uňa muna muna muna,uňa uňa uňa...........................AHA" a ukončí hovor.

Na vycházce si děti povídají:

- " ....................... to jsem dělal večír."

- " Večer snad než večír, mluvíš snad rakousky?"

Naše teta se po spinkání ptá Jeníčka (3 roky) - " Dnes jsi se nepočůral?

- " Ne, dnes ne, šáhni si."

Po návratu z vycházky:

Teta: "Jeníčku, máš mokrý punčošky, sundej si je a vem si suchý."

Jeníček (3 roky): " Tak jo, teto, ale pinďu ti neukážu. To ukazuju jen mamce a taťkoj."

Mařenka (4 roky): Najde venku semínko, chce si ho schovat, ale nejde jí v rukavicích dát si ho do kapsy. Pomůže jí paní učitelka a říká: " Tak si pak vzpomeň, že ho máš v kapse."

Mařenka: " Jo, budu na to vzpomínat."

Jeníček (5 let): " Přes tu čepici vidím normálně, ale trošku mizerně. "

Jeníček (5 let): " Já už jsem jel parní mašinou milionkrát! A teď pojedu podruhý! "

Jeníček (5 let): " Maminka bude mít v lednu narozeniny."

Uč.: " A kolik bude mít roků?"

J.: " Už má hromadu, já si to nepamatuju."

Jeníček (5 let): "Paní učitelko, dnes nám doma běhala myš."

Uč.: "A co jste dělali?"

J.: " No my máme doma na ně takový mastičky (rozuměj pastičky)."

Jeníček (5 let): si při úklidu hraček povídá: " Vystrčím si na to jazyk, aby se mi to povedlo."

Na vycházce :

"Paní učitelko, tamhle montují vánoční osvícení. A víte proč? Aby Ježíšek viděl na cestu. Jinak by mohl spadnout ze saní."

"Paní učitelko, tamhle už je to namontovaný a je tam hvězda. Víte jaká to je hvězda? To je rocková hvězda. To je taková zpěvací."

Jeníček (3 roky): "Kdy přijde maminka?"

Uč.: " Po svačince."

J.: "Za chvilku?"

Uč.:"Ano."

J.: "Ona mě má RÁDA, víš?"

Dvě Mařenky ( 3 roky) se baví:

M1: " My doma vaříme těstoviny.

M2: " My taky vaříme těstoviny, a pak jsou z toho dvě myši."

M1: " Cože?!? A to na nás koukaj?"

Jeníček (6let) říká kamarádovi: " Já zítra nepřijdu do školky, já jdu k zubaři,tak mě paní učitelka odeslala (rozuměj odhlásila)."

Na vycházce musíme chvilku zastavit, protože se Jeníček (5 let) potřebuje poškrábat na noze.

Jeníček vysvětluje důvod svého problému: "Já jsem se musel podrbat, protože to teplo mě tam trošku zazebalo."

Jeníček (5 let): "Paní učitelko, já rouchám."

Uč.: A co to znamená, že roucháš?

Jeníček: " No když běhám, tak pak hodně kašlu."

Na procházce u vlakového nádraží slyšíme hlášení o přijíždějícím vlaku. Paní učitelka se ptá dětí kdo to mluví. Jeníček (3 roky) ukazuje na nádraží a říká : " Paní, tam, asi pojede vlak."

Uč.: " A jak to, že ji slyšíme až tady?

Jeníček přemýšlí a nakonec řekne: "Třeba na nás přijde udělat baf, baf."

Děti diskutují a Mařenka (4,5 roku) zdůrazňuje pravdivost svého výroku slovy: " Viděla jsem to na pravý oči."

Na vycházce děti pozorují vesnici z kopce a poznávají orientační body. Jeníček(4 roky) hlásí: " A tam v tom domě je holička a ta mě někdy holí."

Děti pozorují kačenky na řece. Mařenka (5 let) sděluje : " Tamta kačenka plavala jako když jede na kole."

Učitelka se ptá : " A jak to vypadalo?"

Mařenka - "Směšně."

Děti hrají na hlasatele. Jeníček (4 roky)hlásí zprávy o počasí: " Ráno bylo mokro, sluníčko nesvítilo a hlava bolela."

Děti se zapojují do diskuse o tom, co všechno se dělá ve škole, a přispívají svými nápady:

- Čtení, psaní, malování, počítání, zpěv..............a Mařenka ( 6 let) si ještě vzpomene: " A ještě ten....vědecký výzkum!"

Děti si ukoulely velké koule ze sněhu. Pak někdo řekl:

"Postavíme si bunkr".

Další dítě přemýšlí: " No jo, to bysme ale museli ty koule rozpůlit na menší kulatý čtverečky".

Jeníček (5 let) : " Na světě jsou různě barevný lidi. My jsme bíloši".

Jeníček (6 let) se dělí s paní učitelkou o dojmy z hokejového zápasu:

J.: "Paní učitelko, my jsme byli v Pardubicích na hokeji."

Uč.: " A vyhrálo družstvo, kterému jste fandili?"

J.: " No, hmmm,......dal jsem si tam třikrát párek v rohlíku."

Na procházce s malými dětmi.

Paní učitelka dává pokyn Jeníčkovi (3 roky), který jde vpředu: "Jeníčku, běž pomaleji, počkej na nás."

Jeníček: "A proč?"

Uč.: " Protože tě nestíháme."

Jeníček: "Ale já se stíhám."

Poslední dítě odpoledne ve školce, které čeká na příchod maminky, říká: " Maminka je opožděná."

Děti s paní učitelkou vedou diskusi na téma - Co budu, až budu velký. Mařenka (5 let) se zapojí do diskuse: "Až budu velká, tak budu puberťačka."

Jeníček ( 3 roky) při odpočinku na lehátku: "Paní učitelko, ztratila se mi ovečka, ta plyšatá. "

Mařenka (4 roky) sděluje paní učitelce, co si myslí o tom, že její kamarád je zase nemocný:

" Paní učitelko, Jeníček už je zase nemocný. Jestli to s ním takhle půjde dál, tak si ho nikdy nevezmu! "

Vyjdeme ven ze školky a slyšíme hrát písničku z obecního rozhlasu. Jeníček (3 roky) poslouchá a vysvětluje: " Víš, kdo to zpívá? No to zpívá hudba."

Jeníček (3 roky) sděluje zážitek: " Já jsem se doma zvážil, abych věděl, kolik stojím."

Jeníček (3 roky) počítá děti: " Je nás tady jeden, čtyři a já. "

Paní učitelka má ráda, když děti umí být potichu a nekřičí na sebe. V přírodě dětem připomíná, že se mají chovat tiše a říká: "Děti, ztišíme hlásky. Zvířátka mají ráda ticho, stejně jako paní učitelka."

Mařenka (5 let) se podívá na paní učitelku a říká: "Paní učitelko, vy jste asi zvíře."

Jeníček (5 let) nemá rád odpočinek po obědě. Při odpoledních hrách, má vtipnou hlášku: "Není nad to si jít po obědě dáchnout."

Mařenka 1 řekne při hádce Mařence 2, že je hloupá. Mařenka 2 reaguje: " Já to jdu kecnout, že jsem hloupá. "

Paní učitelka nabídne Jeníčkovi (3 roky), že mu pomůže uklidit hračky. Porovnává nádobí v košíku tak, aby se košík vešel do poličky.

Jeníček se na ni chvíli dívá a potom praví: " Nehrabej se v tom a uklízej! "

Děti tahají z kouzelného sáčku předměty a přemýšlejí, komu by je mohl Ježíšek nadělit.

Pilku tatínkovi, žehličku mamince, ...................................tužku policajtovi, aby si mohl zapsat, kdo zlobí."

Děti dostaly od Ježíška elektonické piano. Mařenka ( 5 let) jde za paní učitelkou s prosbou:

" Paní učitelko, zapnete mi pindiano? "

Jeníček (3 roky) se počůral , teta ho jde převléknout a ptá se : " Bačkůrky máš taky mokrý?"

Jeníček odpovídá: " Ne, ty jsem si nepochcal."

Děti diskutují na téma - co se může vylíhnout z vajíčka. Sdělují si svoje poznatky : kuřátko, želva, dinosaurus....

Když dojde na hada, Mařenka (5 let) přidává svůj poznatek - " No, třeba křížovka " (rozuměj užovka).

Na procházce sledujeme, jak se listí na stromech zbarvuje a opadává. Jeníček (5 let) ukáže na téměř opadaný strom a říká: " Tenhle strom už je skoro hotovej."

Děti si povídají, kde má jejich taťka fousy. Mařenka (5 let) říká: " Můj táta má fousy po celým těle."

Na zahradě si děvčátka hrají v domečku. Jeníček (2,5 roku) se k nim jde podívat. Děvčátka ho nedůvěřivě přivítají otázkou: " Co chceš?"

Jeníček si sedne v domečku na lavičku a zavelí: " Kafeee ".

Děvčátka na písku "vaří" a občas se přijdou zeptat paní učitelky jestli chce zmzlinu, kávu nebo bábovku.

Potom přišla netradiční nabídka od Mařenky (3 roky): " Chceš kapku? "

Děti si povídají o tom, co našly doma na zahradě. Kromě jiného zaznělo, že našly i chcíplou housenku. Do diskuse se zapojil Jeníček (4 roky) : " My tam máme mrtvou housenku, ne chcíplou".

Rozhovor Jeníčka (6 let) a Jeníčka (4 roky) s učitelkou:

Jeníček (6 let): - Paní učitelko, máte hezké náušnice.

Uč. - Děkuji. Ty jsi ale džentlmen.

Jeníček (4 roky) - Kdo to je džentlmen?

Uč. - To je muž, který umí pochválit ženě to, co se mu na ní líbí.

Jeníček (4 roky) po chvilkovém zamyšlení - Paní učitelko, máte hezký obličej.

Na procházce holčička šlápne do hovínka od pejska a děti rozvinou s paní učitelkou diskusi o tom, že páníček pejska by měl pejskova hovínka uklidit.

Mařenka (6 let) se zapojí do diskuse: " To maminka, když jdeme s pejskem ven, tak hovínka sbírá do sáčku. Ale nesbírá průjem, protože to neví, jak se sbírá".

Rozhovor Jeníčka (6 let) s učitelkou:

Jeníček: Hádejte, kdo k nám přijede na návštěvu.

Uč. - Babička.

J. - Těsně vedle.

Uč. - Teta.

J. - Těsně vedle.

Uč. - Já nevím. Prozraď mi to.

J. - Pan opravář, přijede nám opravit telku.

Při diskusi s dětmi o škole a o tom, co se tam děti všechno naučí, děti říkají číst, psát........

Do diskuse přispěje i Jeníček (5 let): " Jo, a taky tam budeme mít tu......automatiku" (rozuměj matematiku).

Mařenka (4 roky) přijde za paní učitelkou a říká: " Paní učitelko, nezlobte se, já tady zítra nebudu, já budu u babičky."

Děti na procházce v trávě vidí podivného broučka a ptají se paní učitelky co to je. Paní učitelka si " podivného" broučka prohlédne a sdělí dětem, že to je cvrček. Jeníček (4 roky) si cvrčka se zájmem prohlíží a ptá se: "A proč nehraje?" Když se cvrček rozběhne, tak Jeníček s radostí konstatuje: "Jde si domů pro housličky."

Paní učitelka přečetla dětem pohádku o kozlíčkovi Bradáčkovi.

Po přečtení pohádky se paní učitelka dětí ptá, jak se kozlíček jmenoval.

Děti dlouho loví v paměti kozlíčkovo jméno...až si vzpomene Mařenka (5 let) a praví : "Bradavka".

Mařenka (5 let) - " Co bude dnes k obědu?"

P. uč. - " Halušky."

Mařenka - " To mám ráda...ale už nevím jak to vypadá."

Jeníček (3 roky) - " Proč je paní učitelka Šárka nemocná? "

P. uč. - "Asi na ni skočil bacil."

Jeniček - " A má pupínky?"

Mařenka (3roky) - sděluje úspěšnost líhnutí baboček kopřivových:

" Nám se narodily všechny babičky ".

Mařenka (3 roky) běží , při pobytu venku, sdělit paní učitelce, že viděla žížalu, kterou našla její kamarádka Kačenka, a praví:

" Paní učitelko, já jsem viděla žížalu z Kačenky".

Mařenka (5 let) sděluje:

" Mě trochu bolí bříško. I doma mě trochu bolí. Když jsem byla nemocná tak jsem se " oblila". "

Mařenka (5 let) :

" Já když mám popraskaný rty, tak si je mažu tím...no jak se to dělá z toho jelena. Nebo se to dělá z buvola? ".

Jeníček (6 let) radí při divadelním představení vlkovi, aby se nedobýval do chaloupky zavřeným oknem, ale aby si ho otevřel. "

Vlkovo nepochopitelné počínání si pro sebe komentuje slovy: " To je ale pako. "

Mařenka (5 let) radí Jeníčkovi (4 roky):

" Nejez ten sníh, chytneš vira nebo jak se to jmenuje a my nechceme, abys nás nakašlal. "

Mařenka (6 let) chce paní učitelce šetrně sdělit, že na zahradě spadl sněhulák, kterého včera postavili:

"Paní učitelko, nerada Vám to říkám, ale ten sněhulák spadnul."

Děti na procházce pozorují odkvetlou pampelišku a vysvětlují si s paní učitelkou, co to jsou ty padáčky, které po fouknutí do pampelišky odletí.
Paní učitelka se ptá co se stane, když padáček zapadne do země. Mařenka (5 let) odpovídá : " Vyroste z něj plevel. "

Děti na procházce pozorují ovečky, jehňátka a berana v ohradě.
Paní učitelka se ptá dětí, zda by někdo uměl všechny ovečky spočítat.

Úkolu se nadšeně zhostí Jeníček (5 let) a statečně počítá:"Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct, dvanáct "......dál už nemá sílu počítat, podívá se na paní učitelku a sdělí výsledek: " Je jich hodně."

Paní učitelka se ptá Jeníčka (5 let), kde byli na dovolené.
Jeníček odpovídá: " Byli jsme.....a každej večer jsme chodili na pivko, aby se děti unavily a šly spát."

Paní učitelka vidí, že má Mařenka (6 let) pod okem černý flíček a má obavu, jestli to není modřina. Sdělí své obavy Mařence a ptá se jí, zda se neuhodila.

Mařenka odpoví : " To nic není, to je jen rozmazaná řasenka. To se mamce stává taky. "

Při oblékání v šatně se teta skloní k Jeníčkovi ( 3 roky) a pomáhá mu obout a zapnout boty.
Jeníček pohlédne tetě do výstřihu a říká si pro sebe: " Já mám malý prsa. "

Děti kreslí sněhuláka a Mařenka (5 let) svoji kresbu komentuje:
" Můj sněhulák nebude mít knoflíky, protože ti co ho stavěli byli chudí a neměli na uhlí."

Mařenka (6 let) říká paní učitelce:
" Paní učitelko, já se jdu vykakat. Já si to udělám sama. "

Dialog mezi paní učitelkou a Mařenkou (3 roky):

M.:    " Paní učitelko, půjdeme už na oběd?"
Uč.:   " Ještě ne."
M.:    " Paní učitelko, půjdeme ještě do vedlejší třídy? "
Uč.:    " Tam už dnes nepůjdeme."
M.:   " A proč? "
Uč.:   " Protože teď jsme ve své třídě a už tu zůstaneme. "
M.:    " Paní učitelko, a kdy přijde taťka? "
Uč.:   " To já nevím."
M.:   " Tak já se jdu zeptat Prokopa, ten to ví."

Paní učitelka si s dětmi povídá o zlobení a přiznává se, že ona taky někdy zlobí.
Mařenka (4 roky) užasle a nevěřícně hledí na paní učitelku a vzápětí se ptá: " To si, paní učitelko, ale děláte srandu, že jo? "

Dvě Mařenky se chlubí paní učitelce, že už umí básničky na besídku a paní učitelce je přednesou.
Mařenka ( 4 roky) se ptá paní učitelky, která básnička se jí víc líbila.
Paní učitelka odpovídá, že obě jsou moc hezké.
Mařenka reaguje slovy: " Já to tušila, že to řeknete. "

Děti kreslí čerty a povídají si o tom, co kreslí.
Mařenka ( 3 roky) se chlubí detaily své kresby:
" Já jsem čertovi nakreslila dva pinďoury. "

V ložnici leží na stolečku plyšák , ke kterému se nikdo nehlásí.
Mařenka ( 4 roky ) se ptá paní učitelky, čí ten plyšák je.
Paní učitelka odpovídá, že neví.
Mařenka se s údivem podívá na učitelku a praví:
" Vy jste učitelka, tak to přece musíte vědět. "

Paní učitelka si povídá s dětmi o tom, jakou práci musí maminka zastat doma.
V diskusi též zaznělo, z úst Mařenky (5 let):

"Máma si udělá bordel v kuchyni a pak to musí uklízet."

Děti po obědě čekají, až si pro ně přijde maminka.
Jeníček (4 roky) se ptá paní učitelky:

" A v kolik si pro Vás přijde maminka?"

Děti si hrají na zahradě. Jeníček (3 roky) si vybral hru v dřevěném náklaďáčku.
Za chvilku vykoukne z okýnka a volá na paní učitelku:
" Paní učitelko, můžu si jet koupit cigára? "

Dva Jeníčkové vyvádějí neplechu a paní učitelka se na ně podívá přísným pohledem.
Mařenka ( 4 roky) hledí na paní učitelku a povídá:
" Paní učitelko, vy máte nějaký rozzlobený oči. "

Děti si s paní učitelkou povídají o tom, kde pracují jejich rodiče.
Mařenka (5 let) odpovídá na otázku co dělá v práci její maminka:
" Nic, jen sedí na zadku......u počítače. "

Děti zpívají písničku - Jede, jede mašinka....veze samy ožralý.
Paní učitelka se dětí ptá, co to znamená, že veze samý ožralý.
Jeníček (5 let) přichází s vysvětlením:
" No to je, když brouk ožere listy, tak to mašinka potom vozí. "

Jeníček (3 roky) pozoruje hru děvčátek a láká ho jít se podívat k nim do domečku. Přijde za paní učitelkou a ptá se:
" Můžu se jít na ně dívnout? "

Mařenka (4 roky) říká paní učitelce : " Já jsem napálila čerta. Já jsem mu řekla že se nebojím a přitom jo. "

Jeníčkek (5 roků) říká : " Náš pes (vlčák) má prokousnutý ucho. "
Jeníček (4 roky) na to reaguje: " No jestli to neudělal ten náš křeček."

Mařenka (4 roky) říká na zahradě kamarádce:
" Pojď radši do stínu, nemůžu být na sluníčku, nebo mě to zazáří a zabije. "

Mařenka (4 roky) komentuje ráno cvičení paní učitelky s dětmi:
" Paní učitelko, to jsem nevěděla, že taky běháte. "

Jeníček (3 roky) sděluje paní učitelce:
" My máme doma myčku. My jsme měli dřez a teď se to jmenuje myčka. "

Děti vystřihují a nalepují obrázky hraček.
Paní učitelka vidí, že Mařenka (4 roky) nalepila vzhůru nohama obrázek medvídka a říká:
" Jéje, tady se medvídek uhodil do hlavy."
Mařenka se podívá na paní učitelku a vážně praví: " Nojo, to se tak někdy stane. "

Paní učitelka si povídá s dětmi o zlobení.
Ptá se dětí, zda jim někdy maminka říká: " Ty mě dneka ale zlobíš. "

Mařenka (4 roky) reaguje:
" Mně teda ne....mně zrovna jednu flákne. "

Mařenka (4 roky) jde paní učitelce ukázat chycenou žížalu.
Paní učitelka Mařenku nabádá, aby žížalku pustila, že na ni někde čeká maminka.
Mařenka: " Ale ona nemá maminku. "
Paní učitelka: " A jak to víš?"
Mařenka: " Já vím totiž všechno, já jsem takovej Chytrolín."

Mařenka (4 roky) ukazuje na tváři paní učitelky pihy a říká " Tady máte jeden hnědej pupínek, tady druhej a na druhý tváři třetí. "
Paní učitelka ji vážně vyslechne a ptá se:
" A nevíš, jak se mi tam mohly vzít? "
Mařenka pohotově odpovídá: " No vím, moje máma jich má na těle plno a vy jste totiž úplně stejný."

Mařenka ( 3,5 roku) vypráví učitelce děsivý sen:
" Paní učitelko, víte co se mi zdálo? No to bylo hrozný, já jsem měla úraz! Hrozně to bolelo, bylo to strašný!!! Měla jsem zatrhnutý nehet. "

Jeníček (4,5 roku) naváže rozhovor s paní učitelkou:
" Paní učitelko, víte co už umím?"
Paní učitelka neví a se zájmem poslouchá, co už se Jeníček naučil. Jeníček udělá dramatickou pauzu a potom dí: " Já už umím polykat. "

Paní učitelka vede s dětmi diskusi o správné životosprávě, děti dobře znají teorii a vědí, že není zdravé jíst sladkosti.
Jeníček (5 let) komentuje nesprávnou životosprávu slovy:
" Když budou jíst samý sladký, budou zbytečně tlustý a neuzvednou ani kýbl."

Paní učitelka se ptá Jeníčka (4,5 roku) od čeho má bolavou pusinku.
Jeníček se na ni podívá a vážným hlasem odpovídá: " Určitě vím, že to není od blbosti. "

Naše "teta" při úklidu zjišťuje, že je rozbitá skříňka s hračkami a konstatuje, že poprosíme pana školníka, aby nám ji opravil.
Jeníček (4 roky) se na tetu podívá a praví:
" Ale to by taková velká holka mohla zvládnout sama. "

Děti mají téma - LIDSKÉ TĚLO , poznávají význam smyslů a zkoušejí jaké to je být slepý (chodí po lávce se zavázanýma očima s pomocí "slepecké hole").

Jeníček (6 let) celou činnost vyhodnotí slovy: " Já bych nechtěl být slepý, to bych neviděl, kde mám jídlo."

Jeníček (4 roky) použije "sprosté slovo" a paní učitelka vysvětluje, že není správné sprostá slova používat.
Jeníček (6 let) to komentuje slovy: " To mě když doma nadávaj, to teda lítá sprostých slov."

...no a pak se snažte ty naše nejmenší učit základům slušnosti...

Pitný režim na zahradě.
Jeníček (4 roky) sdělí paní učitelce, že se jde napít a ta ho upozorní, aby se podíval do hrnečku, jestli tam náhodou nespadla moucha.

Za chvilku se Jeníček vrátí a sděluje paní učitelce:
" Jedna moucha seděla na tácku, ale žádnou jsem nevypil. Mně mouchy nechutnaj."

Jeníček (5 let) nechtě uhodil Jeníčka (4 roky).
Postižený se rozzlobil a pravil:
" Proč mě boucháš, když mě to bolí? Ty se mně snad jen zdáš. "

Jeníček (6 let) v rozhovoru s kamarádem:
" Můj taťka už je starej, on má na hlavě pleš."

Paní učitelka pozoruje , že Jeníček (6 let) používá často výraz " Ty vole". Ve vhodnou chvíli o tom s Jeníčkem promluví a vysvětluje mu, že takový výraz není vhodný.
Jeníček reaguje slovy: " No tak dobře. Já teda budu říkat TÝ JO. "

Děti hrají s paní učitelkou hru :
Co by se stalo kdyby...

...nikde nebyla voda.
Jeníček (6 let) : - Tak bychom neměli co pít . -
Na to reaguje Jeníček (3 roky):
- Tak bysme si uvařili čaj."

Jeníček (6 let) po vánočních prázdninách sděluje paní učitelce:
" Ten Ježíšek se asi zbláznil, on mi přinesl zbraň."

Paní učitelka vybízí Jeníčka (3 roky), aby si obrátil tepláčky, které byly naruby. Jeníček tuto činnost běžně zvládá sám, ale momentálně neměl
" svůj den". Otočil se k učitelce a s klidem jí sdělil: " Ale to je pro mě moc práce."

Jeníček (5 let) jde žalovat na Jeníčka (6 let), že si postavil raketu a střílí. Jeníček se ohradil slovy: " Nene, to jsou jen turbulence".

Před exkurzí do nemocnice:

Paní učitelka zjišťuje, že se některé děti opozdily.
Jeníček (5 let) to komentuje slovy : " Nevědí, o co přicházejí".

Jeníček ( 6 let) si stěžuje paní učitelce, že ho Jeníček (5 let) " otravoval " na lehátku.
Paní učitelka : " Tak ses od něho měl otočit. "
Jeníček " Já jsem se otáčel, sem, tam."

Na výpravě ke kamerunským ovečkám:

Mařenka (5 let) : " To jsou zvláštní ovečky, on jim nejde sundat kožich. "

Jeníček ( 4 roky ) poctivě dodržuje pitný režim, díky čemuž také chodí často na toaletu.

Přijde k paní učitelce a sděluje :
" Já už jsem byl 3x čůrat"
Paní učitelka s úsměvěm:" Vždyť taky piješ jako vodník."

Jeníček vytřeští oči a ptá se:
" On vodník taky pije??"

Jeníčkové sedí u stolečku a kreslí a žalují paní učitelce :

Jeníček (4 roky) : " Paní učitelko, Jeníček mě bouchnul do nosu."
Jeníček (5 let) se hájí : " Nojo, ale on tady dělá bubáka a já se lekám".

Paní učitelka radí dětem při řešení labyrintu, aby si to nejdříve zkusily nanečisto a teprve potom začaly zakreslovat správnou cestu.

Mařenka ( 6 let) - " Já už můžu začít."
Paní učitelka - " Jestli seš si jistá, tak začni."
Mařenka - " Jistá si nejsem, ale vím to."

Jeníček ( 5 let) říká paní učitelce :
" Dnes pro mě přijde do školky strejda. Mamka nemůže, ona jde odpoledne mezi lidi."

Na exkurzi v kravíně:

Jeníček ( 5 let) ukazuje na jednu kravičku a přemýšlí nahlas : "Tahle kráva nemá vemínko, to bude asi buvol".

Děti se ptají paní učitelky, co bude dnes k obědu.
Paní učitelka sděluje, že těstoviny, omáčka a maso.

Při obědě Jeníček ( 4 roky) volá na paní učitelku:
" Ale my nemáme těstoviny. my máme vrtule." (rozuměj vřetena)

Jeníček ( 5 let) vypráví :
" Já jsem jednou spadl z válendy na topení a uhodil jsem se brečel jsem. A ta válenda se jmenovala gauč".

Jeníček ( 5 let) barvitě vypráví paní učitelce, jak hraje novou hru na počítači, jaké strategie používá, jaké nástrahy musí překonat....na chvíli vyprávění přeruší a jde se napít.

Po návratu do třídy přisedne k paní učitelce a ptá se : "Tak kde jsem to přestal?"..a po nápovědě paní učitelky pokračuje ve vyprávění svých zážitků ze hry na počítači.

Paní učitelka využívá situace při hře, aby zjistila jak Jeníček ( 3,5 roku) pokročil v poznávání barev a ptá se Jeníčka jakou barvu má autíčko, s kterým si hraje.

Jeníček ukazuje barvy na autíčku a odpovídá: " No přece takovou a takovou."

Paní učitelka se ptá, jak se barvičky jmenují.

Jeníček odpovídá : " No přece závodní."

Paní učitelka chválí Jeníčka (tři roky), jak se mu hezky podařilo splnit úkol.
Jeníček se podívá na učitelku a upřímně povídá : "Taky to budeš umět, až budeš malá."

Jeníček (4 roky) jde ukázat obrázek, paní učitelka zjistí, že nakreslil postavičce jen jednu ruku, proto se ptá : " A kde má tvůj panáček druhou ruku?"

Jeníček odpovídá : " No to já nevím."

Dvě Mařenky v rozhovoru :
1. Mařenka - "To bude bezva."
2. Mařenka - " A bez kterýho?"

Jeníček (6 roků), po návratu z toalety:
" Paní učitelko, když jsem kakal, tak jsem vykakal fakt něco hroznýho. Kdybyste to viděli, jak to bylo velký, tak byste umřeli."